„Představte se" / „Řekněte nám o sobě"
Tato otázka téměř vždy přijde jako první. Personalista vám dává prostor, ale nečeká váš životní příběh. Připravte si strukturovaný dvou-minutový pitch: kdo jste profesně, vaše klíčová zkušenost, proč vás zaujala tato konkrétní pozice. Příklad: „Jsem grafický designér s pěti lety praxe v digitálních agenturách. Specializuji se na UX/UI a brand identity. Táhne mě to k produktovým firmám, protože chci vidět, jak moje práce přímo ovlivňuje uživatele – proto mě tato pozice zaujala." Konkrétní a relevantní.
„Proč chcete pracovat právě u nás?"
Tato otázka odhaluje, zda jste si firmu skutečně nastudovali, nebo jen hromadně posíláte CV. Vždy si firmu prozkoumejte předem – jejich web, LinkedIn, nedávné zprávy, recenze na Glassdoor. Zmiňte něco konkrétního: jejich produkt, firemní kulturu, projekt, se kterým se ztotožňujete. „Protože jste skvělá firma" je okamžitý červený praporek. Naopak „Sleduju váš růst na B2B trhu a přišlo mi zajímavé, jak jste zvládli expanzi do Německa" ukazuje zájem a připravenost.
„Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?"
U silných stránek buďte konkrétní a podložte je příkladem – nestačí říct „jsem komunikativní", říkejte „díky komunikaci se mi podařilo udržet klíčového zákazníka, který chtěl odejít ke konkurenci." U slabých stránek jde o upřímnost a sebereflexi, ne o trik s „pracuju příliš tvrdě". Zvolte skutečnou slabinu, na které pracujete: „Mám tendenci věci příliš perfekcionisticky dotahovat – postupně se učím prioritizovat a znát hranici, kdy je výsledek dostatečně dobrý."
„Kde se vidíte za 5 let?"
Firma chce vědět, zda jsou vaše ambice v souladu s tím, co pozice nabízí, a zda s vámi počítat dlouhodobě. Nemusíte znát přesnou odpověď – ale ukažte směr a zájem o růst v oblasti, která s rolí souvisí. „Za pět let bych chtěl/a prohloubit expertízu v oblasti datové analytiky a ideálně vést menší tým" je odpověď, která funguje. Vyhněte se odpovědím, které naznačují, že tato pozice je pro vás jen přestupní stanice.
„Jaký plat očekáváte?"
Před pohovorem si udělejte průzkum: podívejte se na inzeráty ve svém oboru, využijte data z přehledu průměrných mezd nebo Platy.cz. Udejte realistické rozmezí, ne jediné číslo – dává vám prostor k vyjednávání. Spodní hranice rozmezí by měla být číslo, se kterým byste skutečně nastoupili. Nebojte se říct číslo první – kdo se neptá, nedostane.
Otázky, které položíte vy
Na konci pohovoru skoro vždy přijde: „Máte na nás nějaké otázky?" Nikdy neříkejte ne – připravte si 2–3 otázky, které ukazují zájem o roli a firmu. Fungují dobře: „Jak vypadá typický první měsíc na této pozici?", „Jaké jsou největší výzvy, se kterými se tým aktuálně potýká?" nebo „Jak byste popsali firemní kulturu – co vás na práci zde baví nejvíc?" Vyhněte se otázkám na dovolenou nebo benefity jako prvním dotazům – ukazuje to špatné priority.